skip to Main Content

Minimální výměra dovolené u nás činí 4 týdny, ovšem její délka je v praxi různá. Například pedagogičtí a akademičtí pracovníci mají nárok na 8 týdnů dovolené. Obecně platí, že delší dovolená je pro zaměstnance samozřejmě oblíbený benefit, a proto někteří zaměstnavatelé poskytují zaměstnancům delší dovolenou, než je rámec minimálních 4 týdnů. Kolik si vyděláte, pokud čerpáte dovolenou? Jak se během dovolené počítá náhrada mzdy?

Co ovlivňuje náhradu mzdy za dovolenou?

U výpočtu náhrady mzdy za dovolenou rozhoduje zúčtovaná mzda za předchozí čtvrtletí, tedy průměrný hodinový výdělek. V praxi to funguje tak, že vám bude sečtena hrubá mzda za tři měsíce daného kalendářního čtvrtletí a výsledek se vydělí počtem odpracovaných hodin v daném kalendářním čtvrtletí. Do této hrubé mzdy se započítávají také prémie a odměny, které jste za dané období obdrželi.
Pokud máte stále stejnou hrubou měsíční mzdu, ve výši náhrady mzdy za čerpanou dovolenou pak nebude rozdíl. Jestliže se však řadíte mezi zaměstnance s rozdíly ve výši hrubé mzdy v jednotlivých kalendářních čtvrtletích, pak můžete správným načasováním termínu své dovolené vydělat.

Výpočet náhrady za dovolenou

  • Pan Jelínek má pravidelnou měsíční hrubou mzdu 30 000 korun. Souhrnná hrubá mzda za čtvrtletí je tedy 90 000 korun při odpracovaných 504 hodinách. Když vydělíme 90 000:504, vyjde nám průměrný hodinový výdělek pana Jelínka, a sice 178 korun. Pracovní doba je osmihodinová, takže náhrada mzdy za jeden den dovolené pana Jelínka je 1 429 korun (178×8). Pokud bude pan Jelínek čerpat 10-ti denní dovolenou, bude mu za tuto dobu účtována mzda ve výši 14 290 korun (1429×10).
  • Pan Horák má nárok na 20-ti denní dovolenou a rozhodne se ji čerpat v dubnu a říjnu. Během prvního čtvrtletí byl průměrný hodinový výdělek pana Horáka 137 korun. Celková hrubá mzda byla tedy 69 000 korun a odpracoval celkem 504 hodin. V dubnu bude mít pan Horák náhradu mzdy za dovolenou 1096 korun (137×8). Celkově za dubnovou dovolenou dostane pan Horák 10 960 korun (1096×10). Za třetí čtvrtletí pan Horák vydělal 93 000 hrubého a odpracoval 496 hodin. Jeho průměrný hodinový výdělek byl tedy 187 korun. Jeho náhrada mzdy za jeden den dovolené v říjnu je proto 1500 korun. Za deset dní dovolené v říjnu pan Horák dostane 15 000 korun.

Náhradu mzdy za dovolenou vám zdaní

Z náhrady mzdy za dovolenou se odvádí daň z příjmu fyzických osob, zdravotní i sociální pojištění. Mzdové náklady zaměstnavatele jsou nakonec vyšší než hrubá mzda, kterou se zaměstnancem sjednal. Důvodem je placení povinného pojistného za zaměstnance, které činí 25% u sociálního a 9% u zdravotního pojištění. Nesmíme zapomenout ani na proplacení dovolené zaměstnanci.
U výpočtu čisté mzdy za měsíc, ve kterém byla nahlášena dovolená, se sečte hrubá mzda za odpracované dny a náhrada mzdy za dovolenou. Souhrnná částka se pak zdaní.

Na kolik dní dovolené máte nárok v nové práci?

Během zkušební doby nemáte nárok na dovolenou. Zákon stanovuje, že nárok na dovolenou máte až po 60 dnech nepřetržitého pracovního poměru. Zkušební doba standardně trvá 3 měsíce.
V každém případě vždy vše záleží na domluvě se zaměstnavatelem a jeho benevolenci. Jste stále ve zkušební době, zrovna začíná léto a vy byste chtěl na týden k moři? Za zeptání se svého nadřízeného rozhodně nic nedáte.

  • V případě, že jste do nové práce nastoupili v červnu, máte při standardní době 4 týdnů dovolené nárok na 10 dní dovolené. Po skončení zkušební doby si tuto 10-ti denní dovolenou můžete vybrat kdykoli. Rozhodnete-li se na dovolenou odjet během prázdnin, jste ještě ve zkušební době, což znamená, že na dovolenou v celém rozsahu ještě nemáte nárok. Dovolená se vám počítá pouze za odpracované dny. Za 21 odpracovaných dnů zaměstnanci vzniká nárok na 1/12 dovolené. Vybrat si ji ale ve zkušební době dle zákona nemůže. Na klasickou letní dovolenou v takovém případě nemáte nárok. Ten vám vznikne až od konce září. A pokud vám zaměstnavatel schválí čerpání dovolené ve zkušební době, pak se zkušební doba prodlužuje o délku dovolené.

Čerpání dovolené není libovolné

Dle zákona by výběr dovolené neměl fungovat tak, že jednoduše přijdete za zaměstnavatelem a oznámíte mu, že zítra na tři týdny odjíždíte. Zaměstnanec nemůže dovolenou čerpat, jak ho zrovna napadne. V případě dobrých vztahů v zaměstnání s tím nebývá problém, nicméně i přesto by měl zaměstnanec svou dovolenou oznámit zaměstnavateli s dostatečným předstihem. Zákon stanovuje 14 dní. Pokud vás však zaměstnavatel předčasně odvolá z dovolené anebo vám změní dobu čerpání dovolené, je povinen uhradit vám náklady, které vám jeho rozhodnutím vznikly.

Hodnocení
0 / 5 0

Vaše hodnocení:

0 komentářů k zobrazení

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back To Top